DOPIS
(V. Mišík)

ráno jsem se vzbudil – vstal jsem
podzim se oknem vedral do bytu
včerejší večer lhal jsem
mozek žebrá
tak trochu o pitvu

třesoucí rukou zapnul jsem
rádio, spínač ke gravitaci
po špatné zprávě o počasí
blednul jsem
podoben vegetaci

píši dopis mdlého znění
Kristýno čeká mě přelíčení
přelíčení z klauna na blba
lhal jsem ti
a nemám žádné vysvětlení

ráno jsem se vzchopil – vstal jsem
bytost štvaná vlastní propagací
u dna hrnku s černou kávou
luštil jsem
cosi o negaci

pak jsem hrnek vrazil do myčky
včerejšek vecpal pod matraci
s úsměvem ,,týpek pro nadaci“
dopis jsem zahodil
jen tak pro legraci