Došla mi šťáva,
Boschovy stvůry
držej mě v šachu
půlnočních směn,
nejdou mi karty,
po týdenní š�?ůře
třesou se ruce,
jak z toho ven.

Divoký koně
v mojí hlavě
válej se v trávě,
nádhernej sen,
kouknu se přes stůl,
zrzavej chlápek
zas bere všecko,
kdeže to jsem?

Bejval jsem dobrej – fakt dobrej,
živil jsem se smíchem.
Byl jsem dobrej – bejvalo fajn.

Chlastám jako zvíře,
není dost času
v zatuchlý díře,
blíží se den,
do háje se mnou,
padám pod stůl,
kolem je bílo,
kdeže to jsem?