Noční chodec
(Ivan Wernisch)

V uličkách, jimiž se prohání
vítr a déšť, mám nutkání
v potemnělých průjezdech
dere se ze mne vzlyk a vzdech
v zákoutích plných tmy a hrůzy
najednou nezvládám svou chůzi

Puzen jsem a nevím k čemu
k zlému anebo k nedobrému
co se stane to se stane
chytnu se hole okované
již o dláždění břinká bodec
přede mnou prchá noční chodec

Volám na�? hlasem plným smutku
stůj, já jsem schopen
zvláštních skutků